Tenhle školní lyžařský výcvik začal bohužel jako vždy. I když bylo všechno pěčlivě nasmlouváno, po příjezdu na chatu se zjistilo, že je vlastně všechno jinak a nikdo nevěděl jak. Takže bylo potřeba všechno předělat. Čtyřlůžáky najdnou měly nejmíň jednu přistýlku, osm kluků dostalo společňák a na pokoje, které se tím uvolnily, měla přijít jiná parta, o které neměli tušení, že by tam s nimi měla být. Jediný dvoják s patrovou postelí dostaly instruktorky a pan učitel tělocviku, šéf zájezdu, jediný třílůžák v chatě. Měl ale vlastní příslušenství, ostatní pokoje musely do hromadných sprch a záchodů. Takže úplatek nevídaným luxusem v podobě otlučené letité záchodové mísy a sprchového koutu. Pan učitel, zvyklý léta pracovat na rozvrhu vyučování, zabral a během pů hodiny se začala rýsovat řešení. Všechno klaplo na fous, jen přebývala jedna studentka. Ovšem i při nejlepší vůli už neexistovalo ani jedno místo na nějakou přistýlku. Do zájezdu se dostala vlastně na přání maminky, protože ve vlastní třídě měla několik obdivovatelů, se kterými udržovala velmi úzké vztahy a jejich společný pobyt v horské chatě jistě skýtal spoustu příležitostí k tomu, co maminka nechtěla a Veruna ano. Tak požádala alespoň o její vyslání na lyžařský výcvik s jiným kolektivem. I když … myslíte že se něco podstatného v té drbárně na škole utají ? Veruna si na pokoji našla postel u okna, co nejdál od lůžka pana učitele, aby měla alespoň trochu intimity. V podstatě ji ale šlo o možnost jeho chrápání. Ne že by o tom něco adresně věděla. Ale když už je chlapovi skoro čtyřicet, co od něj můžete čekat. Celou tuhle účast brala jako trest za své prohřešky a postupně se smiřovala s tím, že bude týden držet sexuální půst. Protože takhle ostrý dohled snad ani nečekala. Po rychlém obědě se šlo na svah. Převlékání bylo trochu dramatické, ale pan učitel se nežinýroval, svlíkl se do boxerek a pak na sebe nasoukal spodky, nátělník, tlusté ponožky a všechno ostatní. Tak jí nezbylo, než si odložit do prádlové košilky, dnes moderně zvané body a kalhotek a nasoukat na sebe spodní i vrchní vrstvy, aby neumrzla. Kopec byl prýma a i když byla sobota, nebyly na vleku skoro žádné fronty. Jenže tělo kavárenské povalečky nebylo zvyklé na takové úsilí a za chvilku už se skoro nemohla hýbat. Zajela do bufáče u horní stanice vleku, objednala si čaj a s úlevou se posadila na dřevěnou lavici. „Helejte, slečno, to tady takhle prosedíte celou permici. Čaj si musíte dát s chladičem, jinak se nenapijete,“ hlaholil na ni nějaký týpek z druhé strany stolu a přisunul k ní velký rum. Veruna ožila, protože viděla nahozenou udičku a tušila, jak se na ni zavěsit, aby si nezadala, jako nějaká laciná. Pánové se rozplývali nad přítomností docela pohledného mláděte a než bys řekl švec, měla před sebou druhý hrnek čaje s rumem a svetr rozepnutý tak hluboce až jí koukal kus spodního balení.. Pak ale odolala a vyrazila znovu lyžovat. Ty hory byly hned nějaké veselejší a barevnější, až jí bylo líto, že se blíží pátá a zavírání vleků. Na pokoji jí pan učitel nabídl čaj, protože měl všechno své s sebou. Dala si ovocný a ani se nedivila, když pan učitel vytáhl láhev rumíčku na ochlazení. „Jestli někde něco řekneš, tak tě zasypu do laviny !“ varoval ji. Mělo to za následek poněkud uvolněnější převlíkání na večeři, dokonce si obrácená svlékla košilku, ukázala holá záda a oblíkla pod lepší halenku svoji hezčí podprsenku. Pan učitel už se nedivil mladíkům ze sousední třídy, že věnovali Veruně tolik přízně. Byla kus. V té chvíli se rozlétly dveře a do místnosti vlezl bez klepání chatař. „Pane učiteli, přijela druhá parta. Všechny jsme pracně ubytovali, ale schází nám někam mrsknout jejich šéfa. Jestli by vám nevadilo, kdyby šel k vám. Jinak musím vyhnat bernardýna z boudy a nastěhovat se místo něj.“ „No co mám s váma dělat ? Přece nenechám spát kolegu v jídelně na stole.“ „Já ti dám, Františku, v jídelně na stole,“ ozvalo se výstražně z poza dveří a kolega vstoupil. „No to snad není možný, bažanti se mi cpou do pokoje !“ I když druhá škola byla dost vzdálená, druhý pan učitel studoval před lety na fakultě o rok níž. A bydlel dva roky na koleji ve vedlejším pokoji. „Tak Veruno, aby sis nestěžovala, že tě nikdo pořádně nehlídá, budeš mít Kerbery dva ! A zatraceně zkušené.“ Večer v jídelně nebyl nic moc zábavného, všichni byli z prvního odpoledne utahaní jak koťata a tak se odešla Veruna na pokoj osprchovat. Zrovna když vycházela z malinkatého příslušenství zabalená jen tak do širšího ručníku, vrátil se pan cizí učitel, který své mladší ovečky zahnal brzy spát. Slušně se zeptal, jestli má na chvíli vypadnout, ale Veruna srdnatě odpověděla, že to snad nějak zvládnou. Otočila se k oknu, nechala spadnout ručník a nasoukala se do noční košilky, sice ani ne tak průhledné, jako odhalující tvary. Její prsa a chladem zropořené bradavky – to bylo něco nepřehlédnutelného. A naducaný zadeček – balada. Ten nebyl chvíli krytý ničím. „Jestli ti to není proti mysli, jmenuju se Standa,“ řekl cizí pan učitel a sklonil se k ní do postýlky. Nebylo jí proti mysli ani to, že je Standa, ani ta ruka, co jí spočinula na ňadru, které jak na potvoru se nestačilo přikrýt dekou. Když je dovolíno … Standa neváhal a našel druhou rukou druhé ňadro a ůsty přes košilku bradavku. Stiskl ji dost silně mezi rty. „Neblbni, budu celá mokrá,“ šeptala Veruna. „Tak to sundej, ať tě neoslintám.“ Šups a už měl mezi rty bradavku holou. Veruna z toho sice byla trochu rozpačitá, se stejně starými kluky už toho něco zažila. Ale s dospělým chlapem a ještě k tomu s učitelem, to bylo poprvé. Ale ať, neměla ji máma trhat od party. Tak tady využije příležitost zkusit něco o krok dál. Pan učitel Franta z jejich školy přišel až někdy kolem půl jedenácté, když už oba, vysíleni milováním, spokojeně spali. Jenže u Veruny v posteli. Mohl ho z toho trefit šlak. Tak on dělá zvýšený dohled a nakonec ji předhodí na stříbrném podnose bývalému spolužákovi. No ale co se stalo, nemůže se odestát. A oba pochrupovali velmi spokojeně, rozhodně to nevypadalo, že se spolu před tím poprali. A jak naznačila maminka i pověsti ve škole, určitě dnes nepřišla o poctivost. Nejlépe bude, když to bude ignorovat. Jenže druhý večer spočinuli v náručí opět a pak opět, až poslední noc snad nehodlali do rána přestat. Poslední rozloučení naštěstí proběhlo v temnotě chodby, když už byli všichni žáci v autobusu. Slávek litoval toho svěžího mladého těla, které mu odjíždí do jiné části vlasti a ani Veruně by nebylo proti mysli s tím dobře vyježděným hřebcem pokračovat. Na rozdíl od mladých kluků hodně myslel taky na její blaho. Vyměnili si tedy telefonní čísla, že si budou volat. A kdyby si opravdu hodně scházeli, zkusí alespoň sex po telefonu. Jenže ouha. Co Veruna uměla v reálu, bylo po telefonu trochu kostrbaté. Ono popsat hebkost sedmnáctileté kůže a pevnost stejně starých ňader, chce trochu víc zkušeností. A zatím co Slávek zapadl jen do domácího stereotypu s manželkou, Veruna se bouřlivě vítala se všemi svými obšourníky velmi bouřlivě a opravdu nebyl v partě jen jeden. A tak ji sex po telefonu spíš obtěžoval. Všechny příhody z lyžařského výcviku by brzy zapadaly prachem zapomění. Kdyby jednou po tělocviku nešla kolem kabinetu, kde byl jen pan učitel, bývalý vedoucí výpravy na hory. „Tak Veruno, nějak bychom měli dopovídat ten náš horský pobyt. Slávek mi tuhle volal, jakás byla výborná a chápající milenka. Není ti smutno, mezi těmi tvými mlaďochy, po pořádném chlapovi ?“
